Ján Lenghart - Průběh přípravy na můj první závod
Ján Lenghart - průběh přípravy na můj první závod - (aneb jak to probíhalo na Grand Prix Ronnie 2014)
Začalo to v roce 2013, kdy mé tělo už nezvládalo nadváhu (výška:174cm, váha: 122kg), v práci jsem musel mit i kondici ale bylo to těžký. Začal jsem mit i zdravotni potiže, kdy mi už začínaly selhávat játra a srdce. Přitelkyně mi jednoho dne řekla: ,,hele tys předtim posiloval, viď?, a já na to: ,,no kdysi jo,, tak proč nezačneš znovu ať zhubneš a budeš i zdravotně na tom lip??? Tak jsem se na to vrhnul. Časem jsem pozoroval na sobě změny, kila ubývaly a tělo bylo zdravější. Pak mě napadlo něco ,,v tý době nemožný,, že bych to zkusil závodně. No jen ta představa že kolik dřiny a odříkání mě čeká tak mě děsila, ale proč to neskusit? Tak jsem začal víc studovat o výživě a suplementaci a vrhnul jsem se na to.
Zaregistroval jsem se do svazu naturální kulturistiky a chtěl jsem se zúčastnit jedný soutěže v Brně. Jen pak přišlo něco neočekávaného. ,,Zraněni,, dostal jsem zánět šlach v levé ruce a musel jsem na měsic cvičeni vynechat, ale i přes to jsem za 14 dni byl zpátky ve fitku a makal dál. Jen s tim, že na soutěž do Brna nepojedu ale až na podzim 2014. Dobře, řekl jsem jsi, jdu dál! Přislo léto a s nim i změna mé postavy, musel jsem pomalu měnit i šatník :-) vše mi bylo velké. Pomalu jsem se jako tak dostával do formy, ale ještě pořád to nebylo ono. Jednoho dne jsem oslovil mého kamaráda, jestli by mi nepomohl s přípravou a i celkově s tréningem, znali jsme se z fitka a souhlasil, byla to pro něj velká výzva mě připravit na závod. Tak jsme se dali oba do toho, každý den litry potu tekly ve fitku, řev z bolesti se ozýval. Byl to krutý boj, ale efektivní! Pomalu se bližil podzim i období závodu, a opět přišlo zraněni :-( pro tentokrát to byli kotníky na obou nohách, stalo se to u běhu. Bylo to velké zklamání pro oba, tak co se dá dělat?, patři to k tomu. No jen mě to nedalo a strašně jsem chtěl si to dokázat že mám na to abych se a to podium postavil.
Dal jsem jsi par dnů pauzu abych si odpočinul a vyléčil kotníky, bylo září a já jsem jen tak náhodou objevil na internetu soutěž Grand Prix Ronnie v Březnici, hned jsem kontaktoval trenéra jestli by jsme to nezkusili a dotáhli to až do konce. Do soutěže zústávaly jenom dva měsíce, nebylo moc času na přípravu a zdokonalit formu, ale za tu zkušenost to stálo. Nasadil jsem tvrdou dietu a přitvrdil i na tréningu, dělal víc kardia a pod. Takhle to bylo po celou tu dobu těch dvou měsíců, a jen jsem jsi odpočítával dni. Nervozita stoupala, ale i tak jsem moc nad souteži nepřemýšlel, spiš mě víc zajímala forma. Několikrát týdně nácvik ,,volné sestavy,, ukázal že ta forma nebude taková jaká by měla být, ale s tím jsem počítal. Věděl jsem dopředu, že úspěch nebudu mít, ale zkušenosti ano. Přišel den ,,D,, ráno ještě doladění pokožky a pak jsme se s přítelkyní vrhli na aplikaci soutěžní barvy. Prisel bracha i s trenérem a vyrazili jsme.
Po přichodu přišlo dlouhé čekání, startoval jsem v posledni kategorii (nad 80kg), takže jsem měl
nějaké 3 hodiny času, no to co se mi v té chvíli honilo hlavou, jsi radši ani nechtějte představit :-) hrůza! Prohližel jsem jsi ,,konkurenci,, a obdivoval lepší závodníky, myslel jsem že budu zklamanej a budu mít chuť odejít, ale opak!, o to víc jsem se těšil na to podium. Seznámil jsem se tam s borcem Milanem Martinovičem, byli jsme reprezentanti stejné firmy :-) , takže pokec, a získávání nových informací a pod. přišla prezentace a šel jsem se vážit, hm..... váha tak akorát, 88,2 kg. Teď výběr čísla, v duchu jsem jsi přál č. 9, ale smůla, bylo to č. 27 :-) A teď to čekání, párkrát jsem se podíval do sálu jak probihá soutěž. Čas byl neúprosný, šlo to pomalu. Koukám na harmonogram kdy už budu startovat, v 15:40! Úžas, to je ještě doba. Asi tak hoďku jsme šli s trenérem nanést druhou vrstvu barvy a olej, pomalu jsem se začal rozcvičovat a pumpovat svaly.
Z dálky slyšim ,,nástup!, muži nad 80kg,, Říkám si ,, ty jo, už jdu!,, tak jsem se zařadil a čekal az přijde řada na mě. No teď ta ostuda, pri příchodu na podium, slyším ,,hele máš na opačný straně číslo,, hm, a ja ,, no dobře, to mi říkáte teď když už stojím na podiu,, no nic, tak jsem tam stál a čekal co bude dál. Světla byly tak silný že jsem nic neviděl, měl jsem tak sucho v puse že měl jsem co dělat ji otevřít a usmívat se :-) Jak jsem tam stál a rozhlédl se kolem sebe na ty borce, tak si říkám ,,hele ty tady nemáš co dělat!,, Přišlo to porovnávání, a další ,,gool,, křeče, co póza to křeč. U některých póz jsem se tvářil jak...........no radši bez komentáře :-) No a bylo to za mnou, přišel jsem do šatny, a trenér mě už tahal ven kde na mě čekala přítelkyně a brácha.
Bylo to úžasný !, říkaj všichni. Já ,, cože?, vždyť jsem tam neměl co dělat!,, Ale jo, byl jsi úžasný, zapadl jsi mezi ně ! A mě se zvedlo sebevědomí a měl jsem radost. Nemyslel jsem že na tom podiu budu tak velkej, cítil jsem se tam jak trpaslík mezi obrama :-) Tak jo!, co teď? No najednou nějaká reportérka z Ronnie.cz hned na mě ,,jestli neudělám s ní anketu a rozhovor?,, Tak se vyptávala a já odpovídal, i rozhovor jsem zvládnul :-) Dozvěděl jsem se že do finále nepostupuji, bylo mi to jasné už od začátku, tak jsem se oblíknul a jeli jsme všichni natěšení domů. Byl to neskutečný zážitek a zkušenost. Dopřál jsem jsi týden odpočinku, teď už opět cvičím a pokračuji dál v mé vysněné cestě. Ano! splnil jsem jsi sen!, byl jsem na souteži v kulturistice. Teď mám dost času na to, abych zdokonalil formu a líp se na vše připravil. Zkušenost už mám, tak teď už jen bojovat o nějakej ten titul.
Přátelé, držte mi palce ať má cesta v soutěžní kulturistice neskončí a mohu dělat to po čem jsem už jako kluk snil.
Honza
Honzo děkujeme ti moc za tento příspěvek a gratulujeme ti k tvému výkonu. Přesto, že jsi tentokrtát nepostoupil ani do finále, sám jsi vyhrál určitzě mnohem důležitější boj - vždyť se podívej o pár měsíců nazpět viz tvůj první článek a je jasné že tvůj boj nebyl vůbec marný.
Držíme ti palce do dalších soutěží !!
Napište nám svůj "příběh" i Vy ! Nejlepší příspěvky budou zveřejněny na našich stránkách, dále Vám nabídneme možnost sponzoringu a zaslání našeho firemního trička. Pište na redakce@e-kulturistika.cz
autor: redakce | přečteno: 11543 |
08.01.2015 09:08:52
Dekuji moc za zverejneni a podporu!
Kam dál?
- Mladé pušky - Honza Farkaš má bramborovou medaili
- Mladé pušky - Martin Jindra
- Mladé pušky - Jakub Kašpar
- Mladé pušky - Oldřich Blažek
- Ján Lenghart - Průběh přípravy na můj první závod
- Mladé pušky - Aleš Korál
- Mladé pušky - Jakub Lamparta
- Mladé pušky - Milan Kinc 14 let
- Mladé pušky - Aleš Korál II.
- Jaroslav Kraus - cesta na první mistrovství II.
- Mladé pušky - Jan Hošek
- Mladé pušky - Martin Novák
- Kulturista Jakub Milý - něco o mě ....
- Marek Kubáň - Moje kulturistické začátky ....
- E-Kulturistika a FITSPORT podporují MLADÉ PUŠKY !!