Tuky - úhlavní nepřítel ?

Tuky (lipidy) jsou energeticky nejbohatší živinou. Proto je velice výhodné při snižování nadváhy omezit jejich přísun. Diety označované jako "low fat diets" jsou zcela určitě účinné. Čím víc snížíme příjem tuků ve stravě, tím výrazněji ušetříme celkové kalorie. Ovšem přísun tuků nesmí klesnout příliš hluboko. Při dlouhodobějším jídelníčku "bez tuků" bychom našemu tělu začali dosti ubližovat. Shrňme si do několika bodů ty nejdůležitější informace o tucích...

Významný zdroj energie, tepelná a mechanická ochrana orgánů, výstavba buněčných membrán, nervového systému, tvorba některých hormonů, zajišťují vstřebávání vitamínů A,D,E,K

Tuky jsou částice složené z glycerolu a mastných kyselin. Existují tři základní typy mastných kyselin: mastné kyseliny obsahující jenom jednoduché vazby jsou plně nasycené, mononenasycené mastné kyseliny obsahují jednu dvojnou vazbu a polynenasycené mastné kyseliny obsahují více dvojných vazeb. Mezi polynenasycenými mastnými kyselinami se vyskytují tzv.esenciální mastné kyselin, které si lidský organismus neumí vytvářet a jsme plně odkázání na jejich přísun stravou.

Nejhorší jsou pro nás nasycené mastné kyseliny. Vykazují aterogenní vlastnosti – zvětšují nebezpečí kornatění tepen, protože zvyšují koncentraci tzv.zlého cholesterolu v krvi. Hlavními dodavateli nasycených mastných kyselin jsou živočišné tuky - tučné maso, uzeniny, mléčné výrobky, částečně žloutek. Konzumaci těchto potravin je proto dobré omezit.

V některých potravinách (ztužené rostlinné tuky, koláče, dorty, polevy, zmrzlinové krémy, sušenky, tyčinky aj.) najdeme tzv.transmastné kyseliny, které jsou z pohledu zdraví vůbec nejškodlivější.

V jídelníčku je dobré si uvědomit výskyt nejenom viditelných tuků (máslo, sádlo, margaríny, tučný okraj na mase), ale i skrytých tuků (uzeniny, paštiky, mléčné výrobky, maso, omáčky, majonézy, tučné polévky, oplatky, čokoládové výrobky, sladkosti…). Pozor - tyto skryté tuky jsou nejvýznamnějšími dodavateli kalorií.

Nenasycené mastné kyseliny se vyskytují především ve formě rostlinných tuků a v mořských rybách. Rostlinné tuky obecně snižují riziko srdečně-cévních onemocnění.

Všechny tuky (jak živočišné, tak rostlinné) obsahují v 1g 9 kcal (38 kJ)

Tuky by měly v redukčním jídelníčku dodávat asi 20-30% celkových kalorií (bílkoviny též 20-30% a sacharidy zbytek – 45-55%). Tomuto zastoupení by mohlo v absolutním počtu odpovídat např. při celkových 1500 kcal 30-50 g tuků. Pro srovnání, průměrný přísun tuků za den na člověka v České republice se pohybuje kolem 110-120 g!

Všímejte si na obalech obsah tuků v potravinách a vybírejte si ty nejméně tučné varianty. Takto ušetříte nejvíc kalorií a přesto si můžete při hubnutí dovolit poměrně velký objem stravy (zelenina, ovoce, luštěniny, netučné mléčné výrobky, libové maso, vařené přílohy). Stále totiž platí, že „s plným žaludkem“ jdou centimetry a kilogramy dolů. Ale zcela bez tuků to také nejde - i v redukčním jídelníčku musí být vždy nějaké tuky obsaženy (viz esenciální mastné kyseliny v rybách, oříšcích a rostlinných olejích).