Pro věčné začátečníky I.

Tento článek bude určen pro ty, kteří sice už mají hodně odcvičeno, ale i přesto vypadá jejich postava skoro jako na začátku vlivem častých dlouhodobých přestávek. Určitě se vám už někdy stalo (nebo se vám to stává častěji), že máte parádně rozjetý objemový trenink, že vám to celkově jde, jste spokojeni s výsledky i v zrcadle i v posilovně, a najednou musíte trenink ze dne na den přerušit...

S tím souvisí i to, že přestanete dobře jíst a forma jde za chvíli do háje. A vy jste opět na začátku. Budu brát inspiraci u mě, protože s těmito “dlouhodobými pauzami” jsem bojoval v podstatě celé tři roky studia na vysoké škole.

Kulturistika je běh na dlouhou trať. Když budete dva měsíce cvičit a jíst a pak další dva nic dělat nebudete, nikam se s postavou nedostanete, což jsem poznal na vlastní kůži. Těch důvodů, proč musíte náhle skončit, je mnoho. Já jsem vybral ty nejčastější, které si jeden po druhým rozebereme a vymyslíme, jak jim předcházet nebo si s nimi poradit.

Cestování, povinné kursy

Tento důvod pauzy považuji osobně za nejhorší. Na druhou stranu se zas tolika kluků netýká. Ono když studujete například tělesnou výchovu a sport na vysoké škole a máte několik povinných kursů za rok, tak je to těžké. Když si dáte deset dní pauzu od cvičení, to vám samozřejmě tolik neuškodí. Ale když těch deset dní (třeba na lyžařském kursu) budete jíst jako běžní lidé (málo a ještě k tomu špatně), tak budete po návratu domů v šoku z toho, že máte třeba o tři čtyři kila méňe. Kdyby byl takový kurs jednou ročně, tak by to ani tolik nevadilo. Ale když máte třeba dva za semestr, tak s tím těžko něco uděláte. Určitě si říkáte, že 3 kila moc nejsou. To je pravda, jenže ona se do toho pak přidá malá motivace a váš vztek. Já jsem nikdy po příjezdu z kursu hned nezačal druhý den zas pořádně cvičit a dobře jíst, protože jsem byl zkrátka vzteklý, že veškerá dřina před kursem byla k ničemu. Jak tomu předejít? Myslím, že to jde, ale hodně špatně. Těžko si někde na svahu v Itálii vytáhnete misku s kuřecím a rýží:)

Řešením by bylo si před odjezdem nakoupit potraviny, které dlouho vydrží (racio chlebíky, tuňáky, proteinové tyčinky) a baštit to, když zrovna nejste na lyžích. K tomu ještě zbalit protein a šejkr, a vždy ho vypít před tím, než půjdete na svah. Sice na vás budou ostatní divně koukat, ale asi vám moc jiných možností nezbývá. Nejlepší by samozřejmě bylo ihned po příjezdu ještě v ten den začít zase pořádně jíst. Já osobně jsem tohle ale nikdy nedokázal.

Nemoc

To každý z vás zná. Mně to nejednou překazilo trénink a stravu. Stávalo se mi to většinou na začátku podzimu. Ani jsem nevěděl jak, a už jsem měl chřipku. Potom už se to sype jako domeček z karet, přestanete cvičit, přestanete mít chuť na jídlo a je hotovo. Jak tomu předcházet, máme většinou každý v podvědomí, ale stejně jsme nemocní. Základem jsou vitaminy (ne v době nemoci, ale pořád) a otužování. Když se každý večer na konci sprchování opláchnete pět minut studenou vodou, nemůžete nic zkazit. Teple se oblékat byste se měli také naučit. V období chřipek byste neměli moc chodit tam, kde je velká koncentrace lidí. Obzvlášť věnujte prevenci nemoci v době diety, kdy je tělo mnohem víc náchylnější k nemocem.

Příště probereme ještě další možné překážky: finance, negativní pohledy ostatních a také ztrátu motivace...