Pálení tuků - v posilovně asi ne

Dnes si dovolím vzít na paškál jedno staré dobré tvrzení, že k dosažení plochého a vyrýsovaného břišního svalstva stačí jen donekonečna dělat sklapovačky, zvedání nohou ve visu nebo jiné cviky. To je sice pravda, ale pouze z poloviny. Tyto posilovací cviky sice zpevní břišní svalstvo a tělo tak dostane patřičný tvar, ale pokud máte v oněch partiích nadbytečné tukové polštáře, tak vám v posilovně ke kýženému efektu nepomůže ani „svěcená voda“. V posilovně totiž tuky nespálíte. Popírá to totiž všechny fyziologické a biochemické principy, které se vám nyní pokusím nastínit...

Když naše svaly pracují nad určitou hranicí výkonu (který je specifický pro daný sval a samozřejmě daného jedince), které říkáme „laktátový práh“, tak naše tělo nespaluje tuky, ale především sacharidy (hlavně krevní glukózu a svalový glykogen). Cukry mají totiž tu jedinečnou vlastnost, že dokáží sloužit jako palivo jak v aerobním, tak v anaerobním režimu (to znamená za, nebo bez přístupu kyslíku). Za aerobních podmínek se cukr přemění na meziprodukt (stejný jako při štěpení lipidů), který pak vstupuje do 2 na sebe navazujících cyklů, pro které je ovšem nezbytný adekvátní přísun kyslíku.

Přístup kyslíku do pracujícího svalu je samozřejmě zajištěn i při posilování, ale ne dostatečně velký, aby uspokojil veškeré potřebné energetické nároky. A to ze 2 důvodů: jednak si pracující sval stlačuje svoje cévy a průtok krve je takto omezen a jednak tělo prostě není schopno dodat potřebný objem kyslíku. Proto je sval nucen část (a to mnohdy dost podstatnou) energetické spotřeby hradit anaerobní cestou. Do té mohou vstupovat pouze sacharidy, které se přeměňují na laktát (kyselinu mléčnou). Tak se uvolní sice pouze malé množství energie, ale zato poměrně rychle (v konečném důsledku je to ale značně neefektivní).

Někteří samozřejmě namítnou, že to je přece jedno, a že přeci stačí provádět posilovací cviky s malými zátěžemi a vysokým počtem opakování. Na tom něco je, ale i když si vezmete ony „malé zátěže“, tak stále budete balancovat na onom aerobně-anaerobním prahu. Na to, abyste dosáhli kýženého efektu, byste museli cvičit s opravdu malými váhami, úplně nejlépe bez činek (což je v posilovně trochu divné, ne?). A stejně byste nevydrželi tak dlouho, jak je třeba. Trvá to totiž nějaký čas, než tělo vůbec pořádně sáhne do tukových rezerv (asi půl hodiny). A dokážete si představit poskakovat po posilovně půl hodiny jen tak naprázdno, než se vůbec něco začne dít? Proto je nejlepší vybrat si nějakou aktivitu, kterou vydržíte dělat dlouhou dobu (nemyslím samozřejmě úplně striktně vjednom kuse).

Proto je moje závěrečná rada jednoduchá: „Pokud chcete pálit tuky, tak zapomeňte na činky, ale sedněte na kolo, nazujte kolečkové brusle, zajděte na výšlap na hory nebo se běže proběhnout. Pokud toužíte po tom zůstat v posilovně, tak si vyberte rotoped nebo stepper.“

A vřele doporučujeme Vaši snahu podpořit některým spalovačem tuků: Doplňky na odbourávání tuků