Svaly - základní pohyby

Při popisu svalů nalezneme 3 základní charakteristiky: začátek, úpon a funkci. Co se týká polohy (začátek a úpon), je třeba důkladně znát anatomické popisy jednotlivých kostí a vůbec širší anatomické souvislosti. Ty ale dalece převyšují rozsah tohoto článku i celé stránky. My se budeme věnovat popisu jednotlivých pohybů. Protože když už si někde přečteme popis nějakého svalu, spíš než poloha svalu nás bude zajímat jeho funkce (z toho samozřejmě plynou i posilovací cviky aj)...

Pohyby vycházejí z tzv.základního anatomického postavení. To je vstoje, obličej hledí dopředu, ruce visí rovně podél těla a dlaně jsou obráceny dopředu, nohy jsou natažené, u sebe a prsty míří dopředu. Při pohybech je nutno dodat v jakém kloubu se zamýšlený pohyb provádí (např. biceps pažní je flexorem v kloubu loketním)

Flexe a extenze

je pohyb končetin i trupu v předozadní ose. Na končetinách obecně platí, že flexe je pohyb dopředu a extenze dozadu. Výjimku z pravidla představují některé klouby na nohách, a to kloub kolenní a kotník (zde je flexe pohyb dozadu a extenze dopředu). Co se týká trupu, tak zde flexe představuje předklon a extenze záklon.

Abdukce a addukce

jsou pouze pohyby na končetinách (a to ještě mimo kolene a lokte) v pravolevé ose. Abdukce neboli odtahování (na ruce upažování) je pohyb končetiny od středové roviny těla (v případě palce od středové roviny dlaně nebo chodidla). Addukce (přitahování, na ruce připažování) je naproti tomu pohyb ke středové rovině těla (dlaně, chodidla). V zápěstí a kotníku nerozeznáváme abdukci a addukci, ale oba pohyby souhrnně nazýváme jako dukce (podle toho, k jaké kosti je to dukce ke kosti vřetenní, loketní, holenní, lýtkové). Na trupu a krku taktéž nepopisujeme abdukci a addukci, nýbrž hovoříme o stranové (laterální) flexi páteře (pravá nebo levá).

Supinace a pronace

jedná se o rotační pohyby, především v kloubu loketním (taky v menší míře kolenním). V základním anatomickém postavení směřuje dlaň dopředu. Této pozici říkáme supinace. Když otočíme ruku v lokti dlaní nazad, nastane postavení pronační. Pohyby, kterými dlaň do požadované polohy uvádíme podle toho nazýváme pohyb supinační a pronační. Supinace je tedy zevní rotace a pronace vnitřní rotace.

Cirkumdukce

neboli kroužení se snadno splete s rotací. V principu se ovšem jedná o kombinaci prvních 4 pohybů (např. nejdříve provedeme flexi v rameni a postupně přecházíme v abdukci, pak v extenzi a nakonec v addukci spojenou opět s flexí – uvedené pohyby v sebe vzájemně plynule přecházejí) Rozdíl oproti rotaci je v tom, že dlaň zůstává celou dobu obrácena dopředu (podobně tak se děje i na noze).

Svaly, jejichž hlavní funkcí je vykonávání těchto pohybů se obvykle podle těchto pohybů nazývají (flexor, extenzor, abduktor…). Mimo to se ještě můžete setkat s názvy jako tenzor (napínač), levátor (zdvihač), depresor (stahovač) apod. Směr jejich pohybu poměrně jednoznačně vyplývá z jejich názvu a proto není jejich podrobnější popis uveden.