Vaše záda jako časovaná bomba, aneb kdy použít opasek

Když jsem poslední dobou brouzdal po internetu, připadalo mi, že problematice ochrany zad a páteře není věnována zasloužená a adekvátní pozornost. Chronickými bolestmi páteře (tzv. vertebrogenním algickým syndromem – zkr. VAS) trpí dnes poměrně značná část populace. Vychází z opakované různě rozsáhlé traumatizace páteře. Proto nepřekvapí, že se vyskytuje hojně u lidí, kteří zvedají těžká břemena, kulturisty nevyjímaje...
Když jsem ze začátku upozornil na nedostatečnou pozornost k tomuto problému, tak jsem neměl na mysli, že by snad článků na toto téma bylo málo. To rozhodně ne. Problémem je, že tyto články jsou mnohdy napsané tak, že se nabízí úvaha, zdali autor jen neprezentuje svou znalost cizích slov a latinské anatomické terminologie na úkor srozumitelnosti. Jindy jsou zase články srozumitelné, ale informace jsou příliš stručné a patřičně neosvětlují danou problematiku. Já se tedy pokusím od takovou střední cestu.

Při zvedání těžkých břemen (teď mám na mysli cviky týkající se vzpřímeného postoje, jako jsou dřepy, mrtvý tak apod.) jsou všechny klouby vystaveny mnohdy značné zátěži, spoje na páteři nevyjímaje. Zní to možná divně, ale na páteři jsou také klouby. Ty ovšem nehrají tak podstatnou roli, jako spojení pomocí meziobratlových plotének. Mezi všemi obratly jsou přechody plynulé a úhly malé, takže velké riziko zde při udržení optimální polohy páteře nehrozí. S výjimkou jedno místa, a to je přechod páteře bederní v kost křížovou. Zde se nachází úhel velmi ostrý (anatomicky se toto místo jmenuje promontorium – přibližně písmeno C na obrázku vlevo. Při velkém zvýšení tlaku na páteř svrchu se pak může ploténka v tomto místě vysunout dopředu, tedy dojde k vyhřeznutí. Taková ploténka pak může tlačit na vystupující nervové kořeny působit velmi nepříjemnou tzv. kořenovou bolest.

A dá se tomu nějak zabránit? Když už trváte na tom, že chcete zvedat těžké váhy? No samozřejmě že dá. Z hlediska prosté mechaniky vyplývá, že když vyvinete dostatečný tlak z opačné strany, tak ploténka zůstane na svém místě. A jak se toho dá docílit? Jednoduše. Potřebujete k tomu posílit 2 skupiny svalů. První jsou svaly zádové, které přeberou určitou část váhy a ulehčí tak páteři, druhou jsou svaly břicha a pánve. Ty jsou schopny vyvinout patřičný tlak na břišní útroby a tím i protitlak na páteř. A zde bývá největší kámen úrazu. Většina kulturistů se soustředí pouze na svaly které jsou dobře viditelné (jako přímý sval břišní apod.). Ale ten sám na všechno nestačí, a tak mu musíme zajistit spoluhráče, a tím nejvýznamnějším je příčný sval břišní. Prvním předpokladem je tedy patřičná opora svalstva břišní stěny, zad a pánevního dna (a pozor všech svalů, nejen těch povrchových!).

Ovšem v případě, že zvedáte opravdu svoje maximální váhy na malý počet opakování, tak vás ani perfektní svalový aparát nezachrání. Je nutné použít opasek. Ten v podstatě svým průběhem supluje funkci onoho největšího hráče této tělesné partie (příčného svalu břišního). Opět stlačuje břišní dutinu a působí protitlak proti vyhřeznutí ploténky. Ale pozor, užitečný je pouze při těžkých vahách. Když ho budete užívat stále, tak vám váš největší hráč zleniví a to se vám může krutě vymstít v momentě i na relativně pohodových cvičeních, když si opasek sundáte. Opasek mějte dost utažený, ale tak, abyste mohli dýchat. Takže můj konečný verdikt zní: opasek jednoznačně používejte, ale s mírou a v ten pravý čas. Ono se může dlouho zdát, že se ni neděje, a že vás nic nebolí, ale buď může nastat ono vyhřeznutí, nebo pomalé narušování přecházející v chronickou bolest. Když už do ničeho jiného, tak do zdraví se vyplatí investovat vždy. Ve srovnání s ním je cena kvalitního opasu mizivá. Vaše záda vám za vaši péči časem poděkují.

Opasky najdete ve více provedeních a ve všech vyráběných velikostech taky v našem eshopu: kožené a nylonové opasky.