Hypertenze v posilovně a hypertenze a sport obecně

Hypertenze, tedy vysoký krevní tlak, je podle současných norem definován jako zvýšení krevního tlaku nad 140/90 mm Hg (milimetrů rtuťového sloupce). Promořenost naší populace je poměrně značná, a to dokonce i v nižších věkových kategoriích, sportovce nevyjímaje. A právě při sportu může být hypertenze velmi nebezpečná...
Příčin zvýšeného krevního tlaku je mnoho, podle čehož se také dělí a léčí. Nejčastěji ji ale dělíme na tzv. hypertenzi primární (esenciální- až 95% všech nemocných) a sekundární. U sekundární hypertenze známe jejího hlavního a mnohdy jediného vyvolávajícího činitele, zatímco u primární je jich několik a navíc se jedná o činitele podpůrné a hlavní ani není znám. Dost teorie a teď už k praktické stránce věci.

Hypertenze (teď myslím hlavně chronickou) je záludná v tom, že po dlouhou dobu nezpůsobuje žádné významné subjektivní příznaky, které by člověka upozornily na to, že je něco v nepořádku. Mezi běžné projevy patří bolest hlavy, ospalost, celková nevýkonnost, bušení srdce, pocit sevřenosti a spousta podobných negativních pocitů, které ovšem mohou být způsobeny spoustou jiných faktorů a proto jim není věnována pozornost. Problém, je, když krevní tlak unikne hlídacím mechanismům a dojde k tzv. dekompenzaci. Kromě vystupňovaných výše uvedených příznaků může nastat i krvácení z nosu či někam jinam, v těžkých případech až selhání oběhu, dýchání a ledvin. Důležitou poznámkou je, že k této dekompenzaci může sice dojít spontánně, ale také při sportovním výkonu, hlavně pak při těžké izometrické zátěži (zvedání těžkých břemen).

Jak už jsem zmínil, hypertenze nezpůsobuje žádné akutní převratné změnu v organismu, ale postupuje pomalu. To má za následek, že si člověk postupně zvyká a nemá pocit, že je s ním něco v nepořádku. Zákeřné je to, že změny sice nastupují pomalu, ale jsou nevratné (tak jako všude v lidském těle – když nastane rychlá změna, je třeba rychlé řešení, ale většinou se obejde bez trvalých následků a naopak). Na trvalé působení krevního tlaku jsou nejcitlivější oční sítnice, ledviny a krevní cévy. Jsou-li postiženy srdeční cévy, přispívá to jen k tíživé situaci srdce, které už tak musí přečerpávat krev proti vysokému odporu.

S terapií hypertenze se proto vyplatí začít co nejdřív a nejdůležitější jsou režimová opatření jako úpravy životního stylu aj. K tomu patří i pohyb, tedy i sport. Jen samotný pravidelný pohyb může způsobit dostatečný pokles tlaku až tak, že není potřeba další farmakologická léčba. To ovšem samozřejmě platí pouze pro lehčí stádia. Ovšem i jinde může pohybová aktivita přinést viditelný úspěch. Důležité je, že ne každá pohybová aktivita je vhodná. Zásadní význam mají aerobní sporty, tedy cyklistika, běh, chůze, plavání apod. Nedochází při nich totiž k růstu krevního tlaku, ale k mírnému poklesu (jak se roztahují cévy zásobující pracující svaly). Srdce sice pracuje s vyšší zátěží, ale proti menšímu odporu a nenásilně se tak zvyšuje jeho výkon. Adaptační mechanismy tak působí pozitivně a nevznikají změny struktury negativního rázu.

Co je ovšem velmi nevhodné, jsou silové sporty, mezi které patří i posilování. I zde dochází k rozšiřování cév zásobujících pracující sval, ale háček je v tom, že svaly jsou při silových sportech většinu času ve značném napětí, takže si svoje zásobující cévy, byť roztažené, stlačují a zvyšují tak systémový krevní tlak. To platí především při cvicích zapojujících velké svaly nebo jejich skupiny (bechpress, mrtvý tah, dřepy…). Nehledě na to, že muskulaturní jedinci mají mnohem větší hmotu, kterou je třeba zásobovat, což opět klade vysoké nároky na srdce.

Sportovci s vysokým tlakem by se dále měli vyvarovat některých látek podporujících výkonnost. Spousta energizérů a podobných preparátů obsahují látky jako efedrin, kofein či jiné, které mimo jiné zvyšují i krevní tlak, což není žádoucí. Jejich vysoké užívání se nedoporučuje ani zdravým jedincům, zejména dětem a dospívajícím. Znám jeden případ, kdy mladému hokejistovi po té, co na každém tréninku vypil několik energetických nápojů a po něm zašel s kamarády na Colu (a ne jendu), byl při prohlídce naměřen tlak okolo 190/120, což je už číslo, které vidíme opravdu velmi neradi.

Proto chcete-li se sportu, a obzvláště tomu silovému, věnovat intenzivně neřkuli závodně, zajděte se nejdříve poradit s lékařem, úplně nejlépe na kompletní vyšetření na kliniku sportovního lékařství, kde nejlépe zjistí vaše případné problémy. A pakliže se nějaký vyskytne, přejděte raději k jinému sportu, nebo aspoň dbejte rad specialisty co se týče jak tréninku, tak i stravování a potravinových doplňků.