Nechte se řádně vyšetřit před tím, než začnete intenzivně sportovat !

Myslíte-li to se sportem opravdu vážně a chystáte-li se přeřadit na vyšší rychlostní stupeň a začít trénovat opravdu intenzivně, je velmi vhodné nechat se řádně vyšetřit erudovaným specialistou.

V posledních letech totiž sportovci trénují v mnohem větších intenzitách a objemech, než bylo ještě nedávno vůbec myslitelné. A nejedná se zdaleka jen o profesionální sportovce, ale i o celou řadu tzv. „hobíků“. Někteří z nich absolvují tréninkové dávky a jsou schopni podávat výkony, kterých byli schopni ještě před pár lety pouze profesionálové. Navíc vysokovýkonnostní sport pronikl do věkových kategorií, kde se nevyskytoval. A to na obě strany, jak mezi adolescenty a dokonce děti, tak i mezi seniory. Lidské tělo a zejména srdce se do velké míry dokáže zvýšené zátěži přizpůsobit. Ale kde je ta hranice, před kterou sport ještě pomáhá utužovat tělo a zlepšovat kondici, ale za kterou už hrozí poškození zdraví? To je mnohdy těžká otázka i pro lékaře specialistu, natož pro laika. Riziko ještě vzrůstá v případě, že je ambiciózní sportovec predisponován díky vrozené srdeční vadě či jinému srdečně-cévnímu onemocnění.

Proto před tím, než se pustíte do tvrdého tréninku a závodění je vhodné nechat se vyšetřit sportovním lékařem a eventuálně i kardiologem. Lidské srdce totiž při opakovaném vysokém zatížení mění (mnohdy velmi podstatně) svou morfologii. Tyto změny označujeme jako tzv. „sportovní srdce“ a jeho obraz závisí nejen na intenzitě, ale také podstatnou měrou na typu vykonávané zátěže. Jinak vypadá srdce vzpěrače, zápasníka či jiného sportovce uplatňujícího především hrubou sílu (zde jsou stěny srdečních komor často výrazně ztluštělé, adaptované na překonávání vysokého odporu v průběhu silového výkonu, při němž výrazně stoupá krevní tlak) a úplně jinak vypadá srdce vytrvalce (cyklisty, běžkaře, maratonce…), které má výrazně zvětšené dutiny, ale bez výraznějšího ztluštění stěn, aby bylo schopno přečerpávat velké objemy krve do pracujících svalů při nízkém odporu. Navíc vytrvalci mívají v klidu tendenci ke zpomalené srdeční frekvenci (tzv. bradykardii). Kdybychom ale takovéto změny nalezli u nesportujícího jedince, označili bychom je za patologické.

Komplexní vyšetření kardiovaskulárního systému může do velké míry odhalit první náznaky srdeční patologie, která by se mohla projevit právě při excesivní fyzické zátěži, bohužel nezřídka poruchou vědomí či srdeční zástavou. Náhlá úmrtí sportovců (pomineme-li traumata), jsou totiž způsobena 2 příčinami. Buďto vnějšími, zde dominuje doping, který umožňuje sportovci podávat výkon za hranicí tolerance jeho oběhového systému s jeho následným vyčerpáním a kolapsem, nebo infekční onemocnění (i „obyčejná“ viróza), kdy může být zánětem postiženo i srdce. K vnitřním příčinám pak patří právě vrozená onemocnění srdce, kdy i relativně běžná námaha může pro primárně nestabilní srdce znamenat přetížení.

Je proto namístě, v případě že maté zájem o intenzivní sportování, navštívit centrum sportovní medicíny, které často spolupracuje s kardiologem. Jednak za účelem prvotního vyšetření a vyloučení potencionálně závažného nálezu, tak i kvůli následnému sledování změn na srdci s posouzením, zdali jde o změny odpovídající objemu a typu zátěže. A to tím spíše, pokud je možné u vás nebo ve vaší rodině nalézt nějaké varovné známky. Těmi jsou zejména náhlá a neobjasněná úmrtí v rodině či zvýšený výskyt onemocnění srdce a cév (hlavně před 50. rokem života), záchvaty rychlého či nepravidelného bušení srdce v klidu nebo opakované omdlévání bez zjevné příčiny.

K základním vyšetřením patří pečlivě odebraná anamnéza, základní fyzikální vyšetření, klidové EKG (protože změny ve tvorbě a převodu elektrického vzruchu v srdci často předcházejí změny morfologické), zátěžové testy a echokardiografické vyšetření (tedy srdeční ultrazvuk). Rozbor jednotlivých metod ale již přesahuje rámec tohoto úvodního článku, necháme si jej tedy na později.

Copyright: tan4ikk / 123RF Stock Photo