Energetika v posilovně - tajemství cukrů a tuků

Tak jako při kterékoli fyzické aktivitě, tak i při posilování je nezbytně nutné dodávat svalům dostatečné množství energie. Zdrojem této energie jsou makroergní vazby v ATP (adenosintriosfát). Protože ale ATP špatně prochází skrze membrány, je ve velkém nevyužitelná. Proto si ATP musí každá buňka vyrobit sama. A to se děje oxidací (spalováním) jiných, energeticky bohatých, látek jako jsou cukry, tuky a proteiny...
Proteiny jsou pro tento účel ale krajně nevýhodné, jelikož jsou z energetického hlediska poměrně chudé, jejich spalováním vznikají nebezpečné odpadní produkty a navíc je jich v organismu potřeba k jiným účelům. Zbývají tedy cukry (sacharidy) a tuky (lipidy). Lipidy jsou oproti sacharidům energeticky bohatší, lépe se skladují a pomaleji se spalují (což ví každý, kdo úporně zápolí se svou váhou).

Pro tělo je prakticky jediný využitelný sacharid glukóza. Všechny další sacharidy se nejdřív musí na glukózu přeměnit. Další sacharid je glykogen, který má pouze skladovací funkci (a to ve svalech a játrech), jelikož glukóza je neskladná. To ovšem zdaleka neznamená, že čím více sacharidů do těla dostaneme, tím více okamžité energie budeme mít k dispozici. Přebytečná energie bude uložena ve formě tuků (jelikož jak už bylo zmíněno, sacharidy jsou špatně skladné). Další zajímavostí je, že i když pozřeme sebevětší množství sacharidů, ale málo sodíkových iontů, přijde spousta sacharidů vniveč jelikož k transportu sacharidů je podmíněn transportem Na+. Zároveň přítomnost většího množství masa a tuků brzdí rozklad složitých sacharidů, jelikož ovlivňují pH prostředí a tím i aktivitu enzymů.

Při požití sacharidů se dočasně zvýší hladina krevního cukru. Vzniká dočasná hyperglykemie. Přebytek se spotřebuje buď na spálení a tvorbu energie nebo se uloží do tuku. Naopak při delší absenci nebo fyzickém či psychickém výkonu hladina cukru v krvi klesá a vzniká hypoglykemie. Prvně uvedený jev se využívá při sacharidové superkompenzační dietě, kdy se zvýšeným příjmem zvyšuje obsah glykogenu ve svalech a ty se jako by nafouknou. Je ale nutno dodržovat určitý režim a tuto metodu by měli používat jen zkušení kulturisté (lépe řečeno pouze závodní kulturisté). Jinak dalším způsobem jak pracovat s cukrem v krvi je používání hormonů (inzulin a glukagon). To je ovšem VELMI nebezpečné a manipulování s nimi je vyhrazeno pouze lékařům.

A ještě několik rad na závěr. Před tréninkem nekonzumujte potraviny s vyšším obsahem sacharidů. Ovšem bezprostředně před tréninkem je možné dát si menší dávku jednoduchých cukrů. To může posloužit jako stimulant. Čím je výkon intenzivnější, tím by měla být dávka sacharidů menší. Jinak se dále vyvarujte většího příjmu obzvláště jednoduchých sacharidů (to může mít za následek hyperglykemii či jiné další neblahé a poměrně závažné následky) a vůbec jakékoli závažnější manipulace s cukry v organismu.