Co znamená, když vám „dojde“?

Tento stav jistě důvěrně znají všichni, kdo provozují nějaký vytrvalostní sport (běh, cyklistiku, lyžování atd.). A stejně jistě na něj určitě nadosmrti nezapomenou. Teď nemyslím takový ten stav vyčerpání, kdy dojedete domů a máte pocit, že už se ani nehnete, a přesto ještě v pohodě sklidíte kolo do garáže, vyperete si zpocené oblečení a tak podobně. Myslím skutečnou krizi, kdy máte nohy jako z olova, každý nádech je pro vás víc než požehnání, máte ukrutný hlad a bolí vás, na cosi jen vzpomenete. Na tuhle krizi v pravém slova smyslu se opravdu nedá zapomenout...
Může se zdát, že to je situace typická pro sporty vytrvalostní, a že v posilovně vás to nemůže postihnout, ale opak je pravdou a za jistých okolností může přijít i tam (pravda není to tak obvyklé). A teď ve zkratce, co k tomuto neblahému stavu vede a proč nastává?

V klidu vaše tělo spaluje hlavně tuky a sacharidy si takzvaně nechává na horší časy. Může si to také dovolit, jelikož v klidu je spotřeba energie tak nízká, že ji tělo stačí získávat pouze z tuků, protože k nim stačí krví dodat dostatečné množství kyslíku. Jak se ale zvyšuje spotřeba, je nutné, aby přistoupila i tvorba energie bez přístupu kyslíku (anaerobní), která je možná pouze u sacharidů. To se děje v případě, že váš srdečně-cévní systém ve spojení s plícemi není schopen dodávat do pracujících svalů dostatek kyslíku pro to, aby mohly být spalovány pouze tuky (ony samozřejmě spalovány jsou, ale pouze v tom množství, jakému je dodáván kyslík). Všechno nad rámec musí být hrazeno anaerobně. A to nastává tehdy, pokud jedete nebo běžíte tzv. nadoraz a snažíte se ze sebe vymáčknout, co to jde. Druhým takovým případem je, že se pokoušíte prudce zrychlit a někomu se v kopci utrhnout. Pak jde o stav pouze dočasný, dokud se práce srdce a plic nezvýší natolik, že jsou schopny společně zabezpečit dostatek kyslíku.

Výroba energie anaerobní cestou je sice nesmírně rychlá a z tohoto pohledu efektivní a výhodná. Co už je ale méně uspokojivé, je fakt, že při ní vznikají odpadní produkty, a to zejména kyselina mléčná (laktát). A jelikož je to kyselina, tak mění pH v dané tkáni na kyselé. To s sebou přináší ty efekty, že vás pálí a bolí svaly, cítíte únavu a vyčerpání apod. Aktivuje se spousta kompenzačních mechanismů, ale konečným důsledkem je to, že tak jako tak musíte dříve či později zastavit.

Teď si asi mnozí z vás říkají, jak je to tedy možné, že ti borci na kolech dokážou jet takové vražedné tempo pořád pryč a nezastaví se. Tréninkem se totiž podstatně rozšiřuje šíře adaptačních mechanismů. Zvyšuje se totiž výkonnost dýchacího a srdečně-cévního systému, takže jsou schopny přinášet dostatek kyslíku i v případě vysokého výkonu a spalovat pouze tuky (opět tuším, co si říkáte; kde oni asi tak berou tuk – to mi taky není jasné, ale fígl bude spíš tom, že oni spalují i cukry za přístupu kyslíku). Vrcholoví sportovci mají totiž ohromné tzv. aerobní rozmezí, ve kterém se neunaví, a pouze velmi malá část jejich výkonnostního spektra je v anaerobním režimu. Kromě výše zmiňovaných 2 systémů se tréninkem adaptují i ostatní, zejména svaly.

Když to tedy dotáhnete tak daleko, že pojedete i přes práh bolesti pořád dále, tak se stane to, že si prostě tělo řekne DOST a zastaví se. A mnohdy to není tak, že by vysílalo varovné signály a pak se pomalu zastavovalo. Většinou se bolest ani únava dále nestupňuje a vy máte pocit, že už je vyhráno, a pak TO přijde jako blesk z čistého nebe. Jinou variantou je to, že se cyklista zapomene pod posledním kopcem najíst a pak mu dojde z toho důvodu, že prostě tělo nemá z čeho brát energii, než že by ji nemohlo vytvářet dostatečně efektivně. To neplatí pouze pro vytrvalce, ale i pro kulturisty. Zde platí ta první varianta, že budete tak usilovně pracovat v anaerobním režimu, až se prostě tělo zastaví. A pokud zrovna máte nad hlavou při benči jeden a půl metráku, tak to může i poměrně dost zabolet. Proto pozor a poslouchejte hlas svého těla, protože pokud se vyhnete úrazu, tak se vám může stát, že si pořádně protáhnete období odpočinku a nemusíte se plně zotavit.

Ještě jedna poznámka na závěr. Ono může dojít i k té druhé variantě, že vám dojde z nedostatku energie. To se nestává běžně (přece jen netrávíte v posilovně třeba 4 hodiny v kuse usilovným cvičením). Ale může se to stát v případě, že se současně snažíte držet redukční dietu s nízkým obsahem sacharidů (ty používáte jako zdroj energie) a zvedáte těžké váhy a hodně opakování.