Mohutný svalovec kontra vyrýsovaný atlet
Tento článek je reakcí na dotaz do naší poradny, kde se jeden z našich čtenářů pozastavuje nad tím, že v posilovně potkává víceméně 2 typy lidí. Jedni mají mohutné svalstvo a vypadají hodně monstrózně a ti druzí mají menší svaly ale hodně vyrýsované (je na nich vidět snad úplně každý sval). Oba typy mají zhruba stejnou sílu a zvedají podobné váhy. Našeho čtenáře zajímalo, jak ...
... dosáhnout popisovaných mohutných svalů a jak dosáhnout popisované vyrýsované postavy. Z dotazu vyplývalo, že za tím jak se skrývá otázka jak rozložit trenink a jaké doplňky stravy užívat a jak přispůsobit stravu jednotlivým typům.
Je víc důvodů, proč takto vypadají. Každý člověk je jiný. Prvním důvodem může být jenom rozdíl v jejich stravování a trénincích, druhým, dost pravděpodobným důvodem, může být rozdílný somatotyp (rychlost metabolismu, kostra, prostě genetika). Dalším důvodem může být kombinace těcho dvou možností.
Kulturistika je ale zajímavá tím, že se můžou tyto rozdíly v genetice různými způsoby potlačit a ovlivnit. Ten, kdo má pomalejší metabolismus a lehce přibírá na tuku se musí soustředit na to, aby si metabolismus zrychlil, ať už stravováním nebo tréninkem.
Stravováním: nevynechávat jídla, jíst každé 3 hodiny, omezovat tuky a jednoduché cukry, nepoužívat gainer ale vysokoprocentní protein.
Tréninkem: kratší přestávky mezi sériemi, častěji zařazovat aerobní trénink, dělat trochu vyšší počet opakování (8-12).
Ten kdo má rychlý metabolismmus má většinou hubenější postavu, protože jeho tělo už jenom na samotné fungování (žití) spotřebovává více energie a tak na budování svalů mu jí moc nezbývá. Z toho vyplývá, že tihle lidé, když chtějí vypadat mohutněji, by měli přijmout tolik kalorií, kolik si situace vyžaduje. Kolik to je, to si musí dotyčný sám ověřit. Základem výživy kulturisty jsou bílkoviny a sacharidy s malým podílem tuků. Bílkovin by měl člověk, který usiluje o nabrání svalové hmoty, přijmout minimálně 2g/kg tělesné váhy. Tuků jenom nezbytné množství, ti hubenější můžou o něco víc třeba ve skryté formě a to například z ořechů. A zbyly nám sacharidy. Právě ty jsou tím regulátorem přijmu potřebné energie. Jimi se v kulturistice nejlépe reguluje příjem energie. Takže, když je potřebné množství bílkovin a tuků a jedinec pořád nepřibírá na váze, je zřejmé, že má pořád nedostatek sacharidů. Takže je musí přidat. Přidává je dokud nezačne přibírat.
Tito lidé by měli mít trénink intenzivní s nižším počtem opakování (5-8) a s poněkud delšími přestávkami mezi sériemi. Ale délka tréninku by neměla přesáhnou hodinu. Taky by měli mít dostatek odpočinku mezi tréninkovými dny. Můžou cvičit obden.
Co se týká doplňků, tak by měli užívat hlavně po tréninku, popřípadě i na svačinu gainer. Ale neměli by taky zapomínat na dostatek bílkovin, které můžou doplnit vysokoprocentním proteinem, hlavně před spaním (night effective protein).
U lidí s opačným problémem je to přesně naopak, ti musí ubírat ze sacharidů, pokud nezačnou hubnout, při dodržení potřebného množství bílkovin a tuků.
Takže abychom zároveň byli mohutní ale zase ne tlustí, musíme manipulovat ze stravou i s tréninkem, podle toho k čemu máme sklony, jestli k hubenosti nebo k přibírání tuku.
autor: Ing. Peter Tatarka | přečteno: 17601 |
Kam dál?
- Stagnace I. - na každého jednou dojde ...
- Kulturistika ve středním věku III. - dokončení
- Tréninkové principy
- Co znamená, když vám „dojde“?
- Kardio trénink kontra posilování
- Princip holistického tréninku
- 10 minut na rotopedu?
- Stavba tréninkového plánu
- Proč instruktora ke cvičení?
- Časové rozdělení tréninku
- Jak dlouhý má být trénink
- Hlava tvoří více než polovinu sportovního výkonu
- Předúnava
- Vytrvalec nebo kulturista?
- Aerobní cvičení - kdy zařadit?